Interakce betakaryofylenu s mikrobiomem: Nový směr ve výzkumu zdraví střev

30.04.2025

Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli ve zdraví člověka, od imunity po duševní pohodu. Betakaryofylen, známý svými protizánětlivými vlastnostmi, může ovlivňovat složení střevních bakterií. Jaké jsou nejnovější poznatky o jeho roli v podpoře zdraví střev?

Mechanismus působení na mikrobiom

BCPpůsobí na střevní prostředí prostřednictvím své interakce s CB2 receptory v imunitních buňkách střeva. Studie publikovaná v Gut Microbes (2024) ukázala, že BCP zvyšuje abundanci prospěšných bakterií, jako je Akkermansia muciniphila, která posiluje střevní bariéru. Současně snižuje přemnožení patogenních druhů.

Přínosy při zánětlivých onemocněních střev

U zánětlivých onemocnění, jako je ulcerózní kolitida, hraje zánět klíčovou roli. Preklinická studie na myších (2024) prokázala, že denní podávání BCP (30 mg/kg) snižuje zánětlivé markery (např. IL-1β) a zlepšuje histologické známky poškození střevní sliznice o 20 % oproti kontrole.

Budoucí výzkum a aplikace

Ačkoli studie na lidech zatím chybí, potenciál BCPv modulaci mikrobiomu otevírá dveře k novým nutraceutikům nebo doplňkům stravy. Výzvou je standardizace dávek a pochopení dlouhodobých účinků na mikrobiální rovnováhu.

Betakaryofylen může být klíčem k podpoře zdraví střev díky svému vlivu na mikrobiom a zánětlivé procesy. S dalšími studiemi by mohl najít uplatnění v prevenci a léčbě střevních onemocnění.

Zdroje: Gut Microbes (2024), PubMed.